Lucka s Hectorem vstupovali do manželství po několikaleté známosti. I když jsou oba z jiných kultur, sdílejí stejné hodnoty včetně přístupu k rodičovství. Ještě před narozením Nika věděli, jakým způsobem ho budou vést a vychovávat.
Příprava a plánování usnadnily Lucce a Hectorovi přechod do rodičovských rolí. Ty skloubili s prací tak, aby se mohli o Nika oba starat a trávit s ním dostatek času.
Večery a víkendy jsou časem pro rodinné rituály. To si malý Niko vychutnává přítomnost obou rodičů. Všímavý postoj k Nikovi, naučil Lucii a Hectora přistupovat k rituálům uvolněnějším způsobem. Jejich kompasem je přítomný okamžik nikoliv předem stanovená pravidla. „Když chce Niko spinkat, uděláme uspávací rituál. Když si chce hrát, tak si hrajeme…,“ vysvětluje Lucka
Hector s Lucií berou své dítě jako rovnocenného partnera. I proto pečlivě naslouchají jeho náladám a potřebám, které se v čase mění. Jejich aktivní přístup motivuje Nika k samostatnosti. Tu rozvíjí třeba u společného jídla, kdy všichni sedí u jednoho stolu. Od šestého měsíce, kdy děti přecházejí na pevnou stravu, dokáže Niko znakovou řečí sdělit své potřeby – zda má ještě hlad, chce přidat nebo je nasycen.