Kojenecká a batolecí mléka aneb co najdete ve složení
PhDr. Karolína Hlavatá, PhD.
Mateřské mléko je svým složením unikátní a představuje tak vzor, ke kterému se snaží kojenecké formule co nejvíce přiblížit.
Složení kojeneckých formulí je velmi přísně hlídáno a požadavky na jejich výrobu, uvádění informací na obalech produktu apod. je legislativně usměrněno.
Kojenecká mléka se nejčastěji vyrábí z bílkovin kravského mléka. Aby kravské mléko mohlo sloužit jako základ kojenecké výživy, musí být upraveno tak, aby se co nejvíce přiblížilo výživovým charakteristikám mateřského mléka. Příkladem je úprava poměru syrovátky ke kaseinu, doplnění vitamínů nebo povinný přídavek kyseliny dokosahexaenové.
Ačkoliv se může zdát, že jsou všechna kojenecká a batolecí mléka stejná, není tomu tak. Podobně jako v případě výběru vhodných potravin je třeba číst informace na obalech výrobku, i zde je to nutné. Aby mohl rodič dopřát svému děťátku výživu, která nejlépe odpovídá jeho potřebám, je důležité rozumět základním pojmům, se kterými se v rámci mléčných formulí můžete setkat.
Na trhu jsou různé druhy kojenecké mléčné výživy reflektující odlišné potřeby dětí. Příkladem jsou antirefluxová mléka, mléka určená pro alergiky apod. V dnešním příspěvku se však zaměříme na „klasické“ mléčné formule.
Tuky
Tuk má ve výživě kojence zásadní úlohu. Zajišťuje 40-50 % energetických potřeb dítěte a má i řadu dalších funkcí. Poskytuje vitaminy rozpustné v tucích (vitaminy A, D, E, K), esenciální (nepostradatelné) mastné kyseliny, zajišťuje správné fungování zažívacího traktu, uplatňuje se v metabolismu lipidů a lipoproteinů a je důležitou součástí buněčných membrán. Je nezbytný pro správný růst, psychomotorický vývoj dítěte a optimální fungování imunitního systému.
Problematika složení tuku v mateřském mléce a kojeneckých formulích je velmi zajímavá, pojďme se na ni proto podívat podrobněji.
Pro pochopení souvislostí si nejprve vysvětlíme základní principy.
Dělení mastných kyselin
Základní stavební složkou tuků jsou mastné kyseliny. Podle délky řetězce a zastoupení dvojných vazeb dělíme mastné kyseliny na nasycené (saturované; anglická zkratka je SAFA = Saturated Fatty Acids) a nenasycené. Nenasycené dále rozdělujeme na mastné kyseliny s jednou dvojnou vazbou (mononenasycené; anglická zkratka je MUFA = Mono Unsaturated Fatty Acids) a s více dvojnými vazbami (polynenasycené; anglická zkratka je PUFA = Poly Unsaturated Fatty Acids).
Podle polohy poslední dvojné vazby se vícenenasycené mastné kyseliny dělí na omega-3 mastné kyseliny a omega-6 mastné kyseliny. Tyto mastné kyseliny jsou označovány jako esenciální. Esenciální mastné kyseliny si organismus neumí sám vytvořit, a proto je odkázán na jejich příjem ve stravě.
Význam mastných kyselin
Tuky v mateřském mléce u evropských žen obsahují 45-50 % MUFA, 35-40 % tvoří SAFA a zbývajících 15 % PUFA. Snahou výrobců je dosáhnout podobných poměrů i v případě mléčných formulí.
Nasycené mastné kyseliny a MFGM
Výsadní postavení mezi nasycenými mastnými kyselinami má kyselina palmitová, která představuje až 25 % všech nasycených mastných kyselin. Kdo se zajímá o vyváženou stravu se teď možná podiví – nasycené tuky a zdravé? Všude přece slýcháme, že nasycené tuky máme v jídelníčku omezovat, jelikož v nadbytku zvyšují hladinu krevního cholesterolu a přispívají tak ke vzniku srdečně cévních onemocnění? Je to pravda, ale pozor! Dítě není malý dospělý a pro jeho zdárný vývoj je určitý podíl nasycených tuků nezbytný. Již zmíněná kyselina palmitová příznivě ovlivňuje metabolismus vápníku, jeho vstřebávání ve střevě a také změkčuje stolici.
Hlavním zdrojem kyseliny palmitové je palmový a mléčný tuk. Použití palmového tuku je vzhledem k ničení deštných pralesů považováno za neekologické, mléčný tuk je (nejen) proto výhodnější volbou.
Zajímá vás, proč nejen? To je další impozantní dílek do pestré skládanky mateřského a kojeneckého mléka.
MFGM není žádný nový výraz ve slovníku současných puberťáků, ale anglická zkratka Milk Fat Globule Membrane neboli membrána mléčných tukových kuliček. Tuky se v mléce savců nachází v podobě tukových kuliček (globulí; anglicky MFG = milk fat globule) uzavřených třívrstvou membránou. Jádro globule se skládá hlavně z triglyceridů (98 %), které po rozštěpení kuličky účinkem trávicích enzymů dítěte slouží jako zdroj energie. Membrána (tedy MFGM), má 3 vrstvy a obsahuje řadu bioaktivních látek, které mají pro zdraví dítěte velký význam. Příkladem takových složek jsou cholesterol, sfingomyeliny, fosfatidylcholiny, gangliosidy, laktoferin, mucin a další. Jejich účinek je komplexní a významně ovlivňuje vývoj trávicího, nervového a imunitního systému. Bílkoviny v MFGM mají také signální a transportní funkce.
Kojenecké formule na bázi plnotučného kravského mléka MFGM obsahují přirozeně. Obohacování kojeneckých formulí plnotučným mlékem je relativní novinkou a prováděné studie naznačují možný pozitivní vliv na zdraví a vývoj dítěte. V této oblasti je však stále zapotřebí dalšího výzkumu..
Význam nenasycených mastných kyselin
Největší podíl z obsažených tuků v mateřském mléce i mléčných formulích zaujímají MUFA. Hlavním představitelem je kyselina olejová. Nicméně nehledě na jejich množství, jejich potencionální funkce nebyla u kojenců zkoumána a objasněn není ani jejich nutriční význam.
Oproti tomu význam PUFA je znám velmi dobře. Jak již bylo zmíněno, dělí se na omega-3 a omega 6 mastné kyseliny. Mezi omega-3 mastné kyseliny se řadí kyselina alfa-linolenová (ALA), kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). Nejznámějšími mastnými kyselinami řady omega-6 je kyselina linolová (LA) a kyselina arachidonová (ARA).
PUFA jsou součástí buněčných membrán a jsou proto nezbytné pro růst a vývoj CNS a sítnice. Představují i výchozí látky pro tvorbu mnoha působků, které ovlivňují zánětlivé a imunitní procesy a srážení krve.
Zvlášť vysoký je obsah DHA v nervové tkáni. Tuk a PUFA jsou nepostradatelné především v prvních dvou letech života dítěte, kdy je růst a diferenciace centrálního nervového systému nejrychlejší. Současné odborné studie podporují obohacování kojeneckých formulí o omega-3 DHA a omega-6 ARA, nicméně legislativně je povinnost přidávat pouze DHA.
Zdrojem DHA v mléčných formulích bývá rybí tuk. Nadměrný rybolov a tím devastace životního prostředí, obava z kontaminace těžkými kovy i možný nežádoucí pach vedou k hledání nových zdrojů DHA. V kojenecké výživě se využívá především olejů z mořských řas jako je například Crypthecodinium cohnii.
Sacharidy a vláknina
Hlavním sacharidem je po vzoru mateřského mléka laktóza, přípustné jsou v malém množství i ostatní sacharidy (maltodextriny, bezlepkové škroby). Obsah maltodextrinů je limitován, protože ty mohou být příčinou nadýmání a kojeneckých kolik. Jejich použití v mléčných formulích má však svůj význam – složí k zahuštění mléka, čímž zvyšují jeho sytivost a také příznivě ovlivňují stabilitu směsi.
Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které nepodléhají štěpení v horní části trávicího traktu a jsou využívány až bakteriemi tlustého střeva. V podstatě slouží jako potrava pro bifidobakterie a laktobacily (tzv. „hodné bakterie“) ve střevě. Převaha těchto bakterií vede k omezení růstu „patogenních“ bakterií a tím k optimalizaci střevní mikrobioty, jejíž význam pro zdraví člověka je značný. Důležité je, že příznivé střevní bakterie tvoří mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které slouží jako zdroj energie pro střevní buňky. Prebiotika svým účinkem také pomáhají vstřebávat důležité a zdraví prospěšné látky, jako jsou vitaminy a minerální látky, chrání střevní sliznici, mají pozitivní vliv na objem stolice a podporují imunitu a pohyby střev.
V náhradní kojenecké mléčné výživě je používáno několik druhů prebiotických směsí, přičemž nejlépe se osvědčuje kombinace galaktooligosacharidů (GOS) a fruktooligosacharidů (FOS) v poměru 9:1. Použitá směs prebiotik je bezpečná a je kojenci dobře tolerována.
Mezi prebioticky působící oligosacharidy přidávané do mléčných formulí se řadí i tzv. HMO (Human Milk Oligosaccharides; oligosacharidy mateřského mléka). V mléčných formulích se používá 2’-Fukosyllaktóza (zkratka 2-FL). Syntetický 2-FL má stejnou strukturu jako 2-FL nacházející se v lidském mléce. Vedle popsaných prebiotických účinků podporuje zrání střeva, má příznivý vliv na střevní bariéru a pravděpodobně i na centrální nervový systém.
Probiotika
Pro optimalizaci střevní mikrobioty jsou důležité také probioticky působící bakterie. Příkladem jsou bakterie mléčného kvašení Bifidobacterium animalis subsp. Lactis.
Bílkoviny
Bílkovina kravského mléka je tzv. adaptovaná (původní poměr syrovátky ke kaseinu 2:8 je upraven na 1:1 nebo i vyšší).
Minerální látky a vitaminy
Minimální a maximální množství vitaminů a minerálních látek jak pro počáteční, tak pro pokračovací výživu stanovuje nařízení (EU) 2016/127. Nařízení (EU) 609/2013 také jasně stanovuje, jaké formy těchto látek mohou být při výrobě kojeneckých mlék použity. Na základě požadavku legislativy veškerá počáteční i pokračovací mléka obsahují vitaminy C, D. V případě počáteční kojenecké výživy je povinně přidáván také inositol a cholin. U pokračovací kojenecké výživy tyto látky nejsou povinné, ale je možné je přidávat dobrovolně.
Použitá a doporučená literatura
1. Nevoral J.: Tuky v kojenecké výživě. Pediatr. praxi. 2018; 19(5): 262–266
2. Bronský J.: Úloha prebiotik v prevenci alergií u dětí. Pediatr. praxi 2011; 12(5): 359–360
3. Musilová Š, Rada V.: Vliv oligosacharidů mateřského mléka na střevní mikrobiotu kojenců. Pediatr. praxi 2015; 16(1): 17–19
4. Vyhnánek R.: Mléčný tuk v kojeneckých formulích – nové poznatky. Pediatr. praxi 2020; 21(3): 216–218
5. Sýkora J.: Problematika tuků v mateřském mléce a náhradní kojenecké mléčné výživě. Pediatr. praxi 2021; 22(3): 189–195
6. Ježek P.: Srovnání mléčného tuku kravského mléka a rostlinného tuku v kojenecké mléčné výživě a dopady na zdraví kojenců. Prakt. lékáren. 2022;18(3):187-190
7. Salminen S, Stahl B, Vinderola G, Szajewska H. Infant Formula Supplemented with Biotics: Current Knowledge and Future Perspectives. Nutrients. 2020 Jun 30;12(7):1952. doi: 10.3390/nu12071952. PMID: 32629970; PMCID: PMC7400136.
8. Frühauf P.: Úpravy a přídavky do kojeneckých formulí – upgrade článku z Pediatrie pro praxi 2005; 6. Pediatr. praxi. 2016; 17(2): 92–95
9. https://www.magistra.cz/cs/novinky/2023-04-kojenecke-mleko-kdy-jak-a-co-vlastne-obsahuje?_=m-76
10. https://www.fao.org/fao-who-codexalimentarius/sh-proxy/es/?lnk=1&url=https%253A%252F%252Fworkspace.fao.org%252Fsites%252Fcodex%252FStandards%252FCXS%2B156-1987%252FCXS_156e.pdf
11. https://a0893052e1.cbaul-cdnwnd.com/ccf53c0c8de9f665fefb732f2e88fff2/200000163-4a2514c70f/doporuceni-vyziva-kojencu-a-batolat-2014.pdf
12. Laštovičková J.: Kojenecká mléka a legislativa. Pediatria (Bratisl.) 2021; 16 (S1): 8-12
13. Ambrożej D, Dumycz K, Dziechciarz P, Ruszczyński M. Milk Fat Globule Membrane Supplementation in Children: Systematic Review with Meta-Analysis. Nutrients. 2021 Feb 24;13(3):714. doi: 10.3390/nu13030714. PMID: 33668227; PMCID: PMC7996302.
14. Zeisel SH, Blusztajn JK. Choline and human nutrition. Annu Rev Nutr. 1994;14:269-96. doi: 10.1146/annurev.nu.14.070194.001413. PMID: 7946521.
